Družstvo Lokomotiva Nymburk „G“ ve výborně rozehrané sezóně, bojuje o postup do OP III. třídy
Parafrázovanými slovy klasického textu, lze říci toto: ,,Na počátku bylo Slovo, Odhodlání a několik nových pálek“.
Když jsme si letos v dubnu, subjektivně – po vcelku úspěšné sezóně, sedli a přemýšleli, jak dál, nastolila se úvaha: ,,A co se další sezónu, pokusit postoupit do vyšší soutěže“. Nikdo nebyl proti a nezazněla jediná antiteze, která by tuto úvahu, jakkoliv shazovala. A jelikož si myslím, že myšlenka je opravdu velice silnou energií ve vesmíru, tak i já si řekl:,, Proč to nezkusit“.
Cíl byl tedy stanoven a bylo třeba racionálně promyslet jednotlivé kroky k jeho naplnění, zvlášť když nebylo jasné, kdo v tomto družstvu bude v příští sezóně hrát. Část mladíků přestala trénovat a komunikovat, někteří na férovku, čehož si velmi cením, řekli, že pinčes není v jejich sportovním portfóliu „číslo 1“, ale že jej -zatím, úplně nechtějí vytěsnit.
Začali jsme s Kubou a Fandou makat, někdy i 5 x týdně, dřeli celé léto, absolvovali kemp v Liberci.
Do přemýšlení o složení budoucí party, přišla Eva Skořepová s otázkou, jestli bychom jí nevzali do družstva. Nikdo nebyl proti, takže jsem s radostí, jejímu přání vyhověl. Velmi mi záleží na tom, aby si parta playerů, sedla především po lidské stránce, protože věřím, že pak přijde i výkonnostní růst a hlavně – baví to. Eva se stala jednoznačným přínosem, jak po lidské, tak i hráčské stránce. No a jak to vlastně s tou naší sestavou dopadlo?
Po určitých změnách a přesunech během prázdnin, nám nakonec Luboš vyšel vstříc a postavil družstvo dle našich představ. Luboši, ještě jednou děkuji.
Sezónu jsme tedy nastartovali ve složení – Eva Skořepová, Kuba Heršálek, Fanda Veselý, Lukáš Hájek a Láďa Veselý.
Na první zápas jsem se moc těšil, byl jsem zvědav, jak to dopadne, jaký bude vstup do sezóny. Na ledě nepříjemné Opočnice, a to myslím doslova, protože jsem zatím nezažil „klouzavější“ podlahu, jsme je ve složení Kuba, Fanda, Lukáš a já, porazili 10:8, a já uvěřil, že do půjde. No, a pak následovala, pro mě naprosto neuvěřitelná, šňúra úspěšných zápasů, kdy z 11 kol, máme 10 vítězství a 1 remízu. Vánoční přestávku tak trávíme na prvním místě v tabulce před druhou Žehuní a třetími Dvory.
Nevím, co přinese druhá část soutěže. Samozřejmě mohou přijít nemoci, různá protivenství, pokles výkonnosti, ale to bych porcoval divočáka, který běhá. Já věřím, že se to poddaří. Velkým příslibem je, že máme tři hráče s úspěšností mezi 70-80 procenty a to Evu, Kubu a Fandu, Láďa 61 a Lukáš 40 procent. Kdyby to vydrželo, měli bychom uspět.
Bolestí tak zůstává odchod Tomáše Svobody, který měl našlápnuto k lepšící se formě, ale nedá se nic dělat, pinčes už hrát nechce.
Nemohu přehlédnout podporu a zájem o náš tým ze strany hlavně Tomáše Kokojana, který nám opravdu upřímně fandí. Velkou radost mám z aktivity Radka Elišky, který za podpory Tomáše a celého vedení oddílu, spustil projekt „osobního trenéra“ pro mladé hráče. Nemohu mluvit za ostatní, ale za Fandu vím, že to určitě bude velmi přínosné. Děkuji.
Všem, se kterými se osobně neuvidím, bych touto cestou chtěl popřát klidné a radostné Vánoce, do Nového roku pak dobrou náladu, osobní spokojenost, zdraví, abychom se mohli „u stolu“ i nadále potkávat. A co přeji družstvu Lokomotiva Nymburk „G“ – no přece postup:-)
Láďa Veselý – vedoucí mužstva.
Tomáš Kokojan
