Stolní Tenis

Morální kodex T. Kokojana

Morální kodex playera

Rukověť správného a dobrého juniora mládežnické sekce Lokomotivy Nymburk: stolně-tenisové akademie Tomáše Kokojana

1. Mít radost ze sportu za zeleným  stolem  – zásadně platí, že je veledůležité hrát s chutí a radostí, není to žádná povinnost. V případě nechutě raději ihned skončit (platí u všech sportů), popř. dočasně přerušit kariéru (viz. Mírův syndrom). Je prostě třeba si sport pozitivně užívat pro hru samotnou.
2. Disponovat týmovým duchem a spolehlivostí  snažit se vytvořit dobrou partu, být spolehlivý, držet se svojí squadrou kamarádů a umět fandit ostatním. Vyvarovat se hloupé sebestřednosti. Sám se aktivně podílet na vytváření dobrých vztahů a pohody ve svém kolektivu. Na mistrovských zápasech se navzájem upřímně povzbuzovat a držet si palce. Vždyť každý hraje a sbírá body nejen pro sebe, ale především pro tým. Na tréninky a zápasy chodit včas.
3. Preferovat kamarádský přístup, být schopen povzbudit a pomoci přátelům z družstva umět se těšit a radovat i z úspěchů svých týmových brachů, nezávidět druhým, přát výhry i kamarádům a spoluhráčům. Nepomlouvat a nelhat lidem, které uznávám, na kterých mi záleží a jež mám rád. Zbytečně se nepřetvařovat. Přiložit pomocnou ruku, když to přítel potřebuje. Umět vycítit kamarádův problém a v kritické situaci stát při něm. O své přátele se aktivně zajímat a umět se vcítit do jejich mentality. De facto platí životní pravidlo. Přej a bude ti přáno. Netrestej lidi ve svém okolí věcmi, které sám nemáš rád.
4. Slušně se chovat, filantropicky vystupovat a být ohleduplný  přistupovat k ostatním členům oddílu i ke svým dobrým soupeřům s respektem, minimalizovat výbuchy vzteku a zlosti, nenadávat a nikoho neurážet. Vyvarovat se hanebného jednání, či vulgárních projevů a obscénních výrazů.  Díky tomu nedělat ostudu sobě, rodičům i trenérům. Být schopen udržet své negativní emoce na uzdě.
5. Dodržovat tréninkový a zápasový režim oddílu  po skončení svého tréninku včas a bez reptání uvolnit stoly další tréninkové skupině či týmu, který nastupuje k mistrovskému utkání. Ev. Se slušně dohodnout na pokračování svého hraní.
6. Bojovat, neztratit sebedůvěru a nevzdávat se  být v klidu, zbytečně se nestresovat /je to jenom hra), nepanikařit, nespěchat a bojovat až do konce. Mít rozumné sebevědomí, být houževnatý a udržet soustředění. Nenechat se negativně ovlivnit humpoláckým a konfrontačním jednáním soupeře.
7. Umět přijmout porážku s nadhledem  nelámat si hlavu z proher, co nejrychleji na své neúspěchy zapomenout a vymazat je rychle z paměti, tzv. Randův systém. Nepodléhat skepsi. Umět přijmout porážku důstojně a se vztyčenou hlavou. Dobrá průprava pro život  tam nikoho nečekají samá vítězství.
8. Hrát fair-play v rámci pravidel – ctít oficiální regule a nepodvádět. Na druhou stranu vyžadovat to samé od soupeře, nenechat se tzv. ořezávat a popř. se domluvit na smírném řešení svízelné situace. Konflikt řešit v klidu a bez zbytečných emocí. I v životě člověk musí hledat rozumné kompromisy.
9. Preferovat vlastní pravdomluvnost, rovnost a upřímnost  toto pravidlo platí na všech frontách. Nelhat trenérům, rodičům ani spoluhráčům. Se všemi jednat přímo a na rovinu. Vždy se to vyplatí. Lež tě vždy doběhne. Pamatuj, že důvěra se u solidních a férových lidí těžko získává, avšak lehce ztrácí. I profesionální lháři se sami časem zamotají do svých sítí a jsou odhaleni.
10. Schopnost psychicky se povznést, popř. citlivě zlehčit situaci  nereagovat na jízlivé soupeřovo chování agresívně, nevšímat si hecování a nenechat se vykolejit, či rozhodit hloupým blábolením a nepříjemnými narážkami. Prostě se nedat vyprovokovat. Hrát dál v klidu a soustředěně. Nenechat se ovšem urážet a na místě řešit situaci s rozhodčím či rozumnějším členem soupeřova družstva. Umět se obrnit a vtipnou hláškou, či bonmotem neutralizovat verbální agresivitu protihráče, tzv. chlapce rozhodit.
11. Udržet si férový a střízlivý sportovní i životní nadhled a být tolerantní  nepošklebovat se neúspěchům druhých, dát jasně najevo, že jsem lepší než nepřející škarohlídi a kverulanti. Umět se povznést nad nesoudnou stupiditou druhých. Nereagovat na provokace hlupáků, ono se jim to stejně brzy vrátí a spravedlivě vymstí.
12. Nepovyšovat se nad začátečníky  zahrát si a zatrénovat si i s novými mladými hráči oddílu, kteří ještě zdaleka nedosahují mé úrovně. Nebýt stejný jako některé zpupné hvězdy, které nade mnou v mých začátcích ohrnovaly nos. Nikomu se nepošklebovat.
13. Mít smysl pro spravedlnost, být schopen pomoci ostatním  jedná se samozřejmě o tu objektivní. Chovat se a jednat v duchu fair-play, ale na druhou stranu toto vyžadovat i od svých přátel i soupeřů. V reálu jde poměrně o citlivou věc, která si žádá nadhled a rozumný přístup. Používej vlastní mozek a o věcech souvisejících s touto otázkou přemýšlej.
14. Preferovat herní trpělivost, sebekázeň a klid  zbytečně se nestresovat, nezmatkovat, udržet koncentraci na hru, hloupě nekomentovat své chyby a umět se kousnout. Neztrácet soustředěnost na hru.
15. Umět si zachovat a udržet optimistickou mysl  klíčová věc i pro život. Prostě s dobrou náladou jde všechno lépe. Spolupodílet se na udržování pohodové atmosféry ve svém týmu a v dospělosti i oddílu. Vyvaruj se při hře negativismu a tzv. autodefraudace osobnosti (verbální pranýřování sám sebe za zkažené míčky), jedná se o kontraproduktivní věc.
16. Věřit svým trenérům, řídit se jejich radami, snažit se získat a posléze si i udržet jejich důvěru  nebýt pyšný, nesoudný, sebestředný a rozmachrovaný, nechat si v klidu poradit. Přemýšlet nad dobře míněnými pokyny. Mít respekt ke svým trenérům a vážit si svých vedoucích družstev. Taktéž se chovat slušně ke starším playerům a seniorům z řad členů Lokomotivy i ostatních oddílů. Pamatovat si  důvěra se těžko získává, ale lehko ztrácí (platí i pro život).
17.  Disponovat vírou v sebe a svůj tým  adekvátně si věřit a nepodceňovat se (na druhou stranu ani nepřeceňovat). Taktéž mít důvěru ve své mužstvo. Věřit ve svůj individuální sportovní vývoj, být vytrvalý a nenechat se odradit. Rozumné a adekvátní sebevědomí je na místě. Platí taktéž v životě. S tím úzce souvisí důvěra ve svého vedoucího družstva a trenéry.
18. Vážit si skutečnosti (a mít i určitou hrdost, samozřejmě v rozumné míře), že nastupuji v barvách Lokomotivy Nymburk a jsem členem její mládežnické skupiny (akademie T. K.). Ocenit rady a nikdy nezapomenout na možnosti, které jsem zde měl. I po eventuálním přestupu do jiného oddílu NIKDY (!) nepomlouvat a nehanobit svůj mateřský klub, ke svému bývalému oddílu zachovat loajálnost.  Taktéž nemluvit nevhodně a urážlivě o svých bývalých spoluhráčích, sparingpartnerech a trenérech. To je prostě hnus, ubohost a špína a dál se k této věci ani nemá smysl vyjadřovat.
19. Nenechat se otrávit a odradit nepřátelskými reakcemi některých nesoudných oddílových členů z řad dospělých  být si vědom faktu, že trenéři, vedoucí družstev a jejich přátelé stojí pevně za mnou a můžu se na ně stoprocentně spolehnout. Věřit, že i méně talentu a fyzických předpokladů lze nahradit pílí, snahou a vůlí. Být si vědom, že postupem času lze výkonnostně přetlačit i svého podstatně nadanějšího kolegu.
20. Pracovat na sobě i individuálně, tzn. i mimo společné oficiální tréninky a zde se soustředit především sám na sebe. Nezabývat se výhodami druhých, či protěžovaných některých jedinců apod., jet si prostě po své lajně. V rámci vlastních tréninků, anebo hraní doplňkových sportů si vylepšovat fyzickou kondici. Nejlepší variantou jsou běhavé a skákavé míčové sporty.
21. Vždy a všude používat mozek a o věcech přemýšlet  platí jak v životě, tak ve sportu. Snaž se mít svůj názor, který dokážeš veřejně obhájit. To, že něco tvrdí většina, ještě zdaleka neznamená, že je to správné a pravdivé.
22. Mít pokoru, avšak být schopen se důrazně postavit blbosti a hlouposti druhých  nechat si poradit, umět vyjádřit vděk trenérům, vážit si zkušených starších sparingů. Mít vůli, pracovat na sobě, nevztekat se a neurážet. Umět poděkovat za dobře míněnou radu. Nebát se však umět slušnou formou presentovat i vlastní názor. Nesklánět se před hloupostí jiných lidí.
23. Být skromný, nespěchat na svůj výkonnostní posun, trpělivě vyčkat, nevzdávat se a prostě vydržet  stejně, jako v životě, i ve sportu všechno chce svůj čas. Trpělivá snaha se každému, samozřejmě v rámci jeho osobních a fyzických možností, jednou spravedlivě vrátí a zúročí. Ono to přijde! Neřešit hloupé řeči a pošklebky protivných škarohlídů a nepřejících kverulantů. Kromě toho hrát nějaký sport na výkonnostní úrovni je i fajn životním doplňkem v dospělosti (parta, aktivní relaxace, oblíbený koníček).
24. Udržet si osobní motivaci na svůj výkonnostní posun  i po úspěšném turnajovém vystoupení nepodléhat sebeuspokojení, neubrat a hlavně nemachrovat. Spíše ještě zabrat více a snažit se o další úspěchy a pracovat na sobě stále dál. To platí i v opačném případě a po bodovém neúspěchu to nebalit a makat na sobě dál.
25. Umět si zachovat vlastní hráčskou hrdost a lidskou důstojnost  neponižovat se, hloupě nepochlebovat a nepitvořit se před lepšími playery (doslova nelézt jim do zadku), ale stejně tak se nevyvyšovat na horší a výkonnostně slabší hráče. Nikoho neurážet a nenapadat. Tímto pravidlem se řiď i v životě.
26. Postupně a aktivně si sbírat hráčské zkušenosti, i v tréninkových špílech hrát pořád naplno a stále na vítězství (nebát se ovšem vyzkoušet nové údery, signály apod.)  hrát co nejvíce zápasů s lepšími soupeři a vždy naplno. Neříkat si, že jde o pouhý trénink a je jedno, když prohraju. I vítěznou vůli a ducha si musím natrénovat, a to právě v těchto přípravných zápasech. Spousta dobrých hráčů skončila jen proto, že nedokázala vyhrávat vyrovnané špíly a v koncovkách se psychicky bortila. Snažit se poučit z porážek. Nestydět se konzultovat neúspěchy se zkušenějšími kolegy z oddílu. Výkonnostní vzestup totiž není dán pouze individuálním technickým zlepšením, ale také právě zkušenostmi z těžkých špílů a tzv. uměním vyhrávat. Stolní tenis je psychicky náročný sport a v singlových špílech ti nikdo nepomůže, co si uhraješ, to máš.
27. Samostatně si pracovat na svém vlastním taktickém i fyzickém vývoji, růstu a posunu především hrát s lepšími, soustředit se na hru soupeře, hledat jeho slabiny, vhodný styl hry vedoucí k úspěchu apod. Postupně zařazovat do své hry vlastní signály, vyzkoušené na trénincích, či různé herní varianty (kombinace různých úderů, změna herního gardu apod.). Především tedy přemýšlet nad hrou samotnou, nehrát bezmozkově, strojové a robotisticky. Zamyslet se i nad hrou druhých (spoluhráči apod.). Spousta dobrých věcí se dá i odkoukat a převzít.
28. Snažit se vylepšovat herní adaptibilitu a flexibilitu s nepříjemnými soupeři a neortodoxními typy hráčů  být schopen se přizpůsobit různým nepříjemným herním stylům či pastylům, okořeněným potahovou magií. Nikdy se na tyto aspekty navymlouvat, chyba je v tobě, že si s určitým herním specifikem nejsi schopen poradit. Zvyknout si v polovině třetí sady je zpravidla pozdě. Proto se snažit trénovat s co nejširším spektrem playerů, a to z hlediska jejich herního projevu. Pokud hraji stále se stejnými spoluhráči, dochází k výkonnostní stagnaci díky nacvičené mechanizaci úderů.
29. Směřovat k průniku správných morálně–volních a charakterových vlastností v rámci svého hráčského, potažmo i lidského profilu, neztrácet vůli zvítězit  jít do mistrovských a turnajových špílů bez bázně a stresu, bojovat naplno a s chutí, umět srdcařit a postavit se ke svým špílům tzv. stylem go for it. Moci si i po ztraceném zápase v duchu říci, že jsem pro vítězství udělal maximum a nemám se za co stydět.
30. Disponovat rozumným a soudným pohledem na své závodní účinkování v adekvátní výkonnostní soutěži  hrát ve výkonnostní třídě, na kterou z hlediska svých procentuálních výsledků reálně mám. Netlačit se bezhlavě do vyšších soutěží, na které ještě výkonnostně nemám a hloupě se kvůli tomu nerozcapovat. Snažit se o přirozený vývoj, tzn. postup do vyšší soutěže, který si sám uhraji se svojí partou (tu je samozřejmě možné průběžně posilovat). Mít však své ambice hrát výše, když jsou moje vlastní dosažené výsledky po skončení sezóny v soutěži přes osmdesát procent úspěšnosti, což je spravedlivé.
31. Filantropicky a přátelsky přistupovat ke slušným soupeřům a jejich divákům  snažit se vycházet s dobrými lidmi z ostatních oddílu (především pak s těmi z našeho regionu) v pohodě a v klidu. Nešířit v zápasech zbytečnou nervozitu, svár, xenofobii, či nevraživost. Rozhodně na nikoho nemachrovat a verbálně neurážet starší hráče, kteří tě porazí. Pokud totiž u sportu vydržíš, budeš se s těmito týpky střetávat dlouhé roky. Sám se snažit aktivně přispívat k dobré zápasové atmosféře. Je fajn pocit, když tě tvoji soupeři po roce rádi vidí a hlásí se k tobě v dobrém.
32. Preferovat vlastní universálnost  doplňkově hrát i jiné, především pak míčové sporty. Hlavně potom ty běhavé a skákavé, a to z důvodu zlepšení fyzické kondice a přirozeného pohybu. V zásadě platí pravidlo, že z každého sportu lze něco převzít do st. tenisu (osobní příklad obou trenérů!). Míčoví univerzálové Randa i Kokojan důrazně doporučují!
33. Pracovat si na principu vítězné důslednosti –  došlápnout vítězný zápas bez zaváhání, nepohrávat si se slabšími soupeři a nepodceňovat horší hráče. To se totiž jednou každému šeredně vrátí.
34. Snažit se udržet míček na stole, hrát s rozmyslem a zkoušet si nacvičit vlastní signály a akce.Nemlátit do míčků jako smyslu zbavený, jen abych hrál, sice útočný, avšak z hlediska vítězné efektivity, kontraproduktivní, tenis
35. Nebát se požít varianta risku a herní improvizace  používat opatrně, stejně jako v životě. V zápasech jsou však chvíle, kdy je třeba zariskovat (například když se téměř vyhraný špíl začíná lámat ve tvůj neprospěch). Nicméně procentuální úspěšnost bývá zpravidla malá, proto trenéři doporučují, riskuj v rozhodujících momentech opravdu s mírou, tzn. minimálně.
36. Nenalhávat si vlastní imaginární nadstandartní možnosti a virtuální schopnosti, popř. se nenechávat oblbovat druhými  snažit se vycházet z dané reality a neblafovat jak sám sebe, tak také své přátele. Být ztotožněný a srovnaný jak se svojí herní situací, tak se svým životem. V klidu na sobě dál pracovat, být vnitřněvyrovnaný a držet si svůj směr.
37. Mít odvahu a nebát se postavit neúspěchu, umět se vypořádat a vzepřít nepřízni osudu, zabojovat, nezmatkovat a neztratit silnou vůli  každý player zažívá ve své kariéře dobrá a špatná období, ne vždy se daří, stejně jako je tomu i v životě.  I když to chvíli nejde, nebal to, bojuj dál a o to více na sobě pracuj, makej a trénuj. Když se daří, umí zvítězit každý. Velký hráč se pozná podle toho, že dokáže občas triumfovat, i když to nejde a je to tzv. herní peklo.
38. Umět přijmout odpovědnost za své hráčské selhání či životní pochybení  nebát se přiznat sobě i druhým svoji chybu, nestydět se omluvit svým přátelům a snažit se neopakovat zbytečně stejné chyby. Z vlastní zkušenosti doporučuji používat toto pravidlo i v civilním životě. Zmýlí se každý, avšak pouze blbec opakuje stále ty samé chyby.
39.  Odvážně uplatňovat (v rozumné míře) vlastní herní osobitost nebát se dát do hry něco specifického sám ze sebe (úder, pohyb, grif, hlášku apod.).  Pozor na kontraproduktivní herní prvky, např. zbytečné pohyby apod. (dobré konzultovat s trenéry).
40. Uvědomovat si, že projevy a chování u sportu, ať už pozitivní či negativní, jsou zrcadlem vlastních charakterových vlastností, morálně-volních vlastností a duše. Podle toho se chovat.

Kodexové resumé: komu se podaří z větší části naplnit tuto hráčskou rukověť, umně sestavenou ze třiceti šesti víceúčelových a multifunkčních pravidel (včetně tří bonusů), bude dle mého názoru prostě jak dost dobrý hráč (samozřejmě v rámci svých vlastních výkonnostních možností), tak také ok člověk, který se před nikým nebude mít za co stydět. Taktéž se v budoucím životě určitě neztratí, nepromarní si ho a nalezne spoustu dobrých a kvalitních přátel.

1. Bonus: vybuduj si vlastní hráčskou image – buď svůj, hledej si vlastní cestu originálnosti, svoji ideální sportovní image a utopresentaci, nebuď šablona. Vymysli si osobní povzbuzovací hlášky, co tě nakopnou, nekopíruj ty nesmysly některých podivných hráčských týpků bez fantazie, jako např. prázdná brána, šotek apod., včetně poděkování při tvém zkaženém podání apod. Neurážej však soupeře a nepoužívej obscénní (sprosté) výrazy. Překvapivé a vtipné autopovzbuzení spoustu soupeře zmátne či vyvede z konceptu, což je ovšem pouze jeho problém (tento bod by pro mé chlapce patrně neměl být velký problém).
2. Bonus 2: urči si správné sportovní a životní vzory a podle toho si najdi své přátele  važ si solidních lidí ve svém okolí, kteří jsou ochotní pro tebe něco udělat v rámci svého volného času, nelžou ti a jsou k tobě féroví a spravedliví. Pokud takové najdeš, pečuj o jejich přátelství a snaž se je nezklamat. V reálu platí, že právě mezi sportovci najdeš nejvíce čestných a charakterních kamarádů. A pamatuj: Především v nouzi a kritických situacích se poznají opravdoví kamarádi a hodnotní přátelé, kterým na tobě záleží.
3. Bonus 3: kamarádská rada pedagoga  pracuj i na svých studijních výsledcích a snaž se je v rámci svých možností a schopností maximálně zlepšit. Díky dobrým výsledkům ve škole a vyššímu dosaženému vzdělání, budeš mít podstatně širší manévrovací pole pro výběr svého budoucího povolání. Pamatuj, že sport tě s největší pravděpodobností neuživí a jít se potit na zápas, či trénink, po desetihodinové dělničině, popř. stání u pásu, anebo jiném fyzicky náročném celodenním pracovním martýriu, není žádný med.

Dvaačtyřicítku dost dobrých pravidel (včetně tří bonusů a resumé) pro své mladé playery a nadšence z kmenové základky osobně vymyslel a zkompletoval dlouholetý pedagog (přes třicet let) Tomáš Kokojan. Taktéž zkušený trenér dospělých i mládeže (volejbal  přes dvacet let, stolní tenis 7 let), čerpal při tvorbě a sestavování samotného kodexu především ze svých poměrně bohatých životních, učitelských i sportovních zkušeností. Jak již bylo výše uvedeno, jednalo se o jeho trenérskou práci jak s dětmi, tak i dospělými (přes deset let). Rukověť je samozřejmě také částečným zrcadlem vlastní kantorovy výkonnostní sportovní kariéry (přes dvacet let krajský přebor první a druhé třídy ve volejbal e, hráč republikové špičky MČR ve volejbalových deblech přes dvacet let a stolní tenis dvaadvacet let, posledních pět sezon v kraji).

Závěrem lze konstatovat, že použití kodexu je z velké části multifunkční a je tedy možno ho praktikovat i v civilním životě, což je v globálu logické. Výkonnostní sport totiž prolínal celým mým životem a byl od malička jeho nedílnou součástí. Z pozice autora, který materiál stvořil a samozřejmě mu i bezostyšně věří, budu rád, když si z něj každý z chlapců vezme alespoň něco dobrého pro sebe, a to nejen z hlediska sportu, ale celého vlastního budoucího života. Jsem pevně přesvědčen, že se mu to určitě vyplatí. Ať se vám, chlapi, v budoucím civilním i sportovním životě maximálně daří!!!!!

The final version of the text was gently completed in March 2017. Made by Kokosking.

Tomáš Kokojan