LOKOMOTIVA NYMBURK „G“ VERSUS AFK NYMBURK – ZÁPAS, KTERÝ STÁL ZA TO.
16. kolo OP IV. třídy, svedlo dohromady dva tradiční městské rivaly, mužstva Lokomotivy a AFK.
Odjížděli jsme na zápas s vědomím, že tohle bude těžké. Už po podzimním kole, kdy se nám podařilo porazit kolegy z AFK na jejich půdě 10:8 bylo jasné, že jsou pro nás , v dobrém smyslu, velice „nepříjemným“ soupeřem.
Navíc proti podzimnímu utkání proti nám pozměnili sestavu. Nasadili výborně podávajícího Honzu Sláčala, se kterým si nikdo z „Géčka“ nedokázal poradit, i když Fanda vedl už celkem přehledně 2:0, kdy mu v těchto setech dal Honza 2, respektive 7 míčků a až smolně v páté sadě Fanda prohrál 13:11. Škoda, kus štěstíčka chybělo. Ale na pohled velmi pohledný duel. Jediný, kdo s J. Sláčalem ještě hrál jakž takž vyrovnanou partii, byla Eva, ale je nutno kritickou optikou uvést, že duel ze strany hráče AFK, probíhal ve velice „gentlemanské“ tónině, hrál s dámou a to se mu asi tak často nestává:-).
Celkově se zápas vyvíjel pro nás dosti adrenalinově. V jedné chvíli jsme se dostali do velkého skluzu 3:6, ale podařilo se nám dotáhnout na 7:7 před poslední čtveřicí zápasů. V pauze, kterou jsme si museli dát, načítali varianty, jak se pokusit to dotáhnout k dobrému konci. Pomyslná korouhvička se začala otáčet tu na jednu stranu, tu na druhou. Nejdřív Láďa vítězství na 8:7, pak Kuba prohra na 8:8. Poslední dva zápasy byly pro náročného diváka. Fanda ve strhujícím pětiseťáku neustál dvousetové vedení a Josef Kubiš překlopil na totální obrat, i když o prsa korejské baletky 11:13; 12:14; 9:11 a zvítězil tak nad Fandou 3:2. Obrovská škoda, ale spor otovně musím říct, že se mi hra obou kluků, líbila.
V tu chvíli bylo kýžené vítězství pryč a srdnatě hrající Eva na vedlejším stolu, bojovala o remízu s výborně hrajícím Vláďou Kněžínkem.
Poté, kdy hráč AFK vyhrál první set, Eva zdvihla hledí a statečně vybojovala následující dva sety ve svůj prospěch. A nastala přetahovaná čtvrtého setu, který soupeř vyhrál 12:10. Obrovský tlak na psychiku a morálně-volní vlastnosti. Vůbec jsem Evě nezáviděl. Hrát pod takovýmto tlakem pětiseťák:-(. Snažili jsme se jí udělat atmosféru a „nést“ jí dopředu. Poslední míček odehrán. Eva vítězí v pátém setu 12:10 a „naše milá“ herna se otřásá v základech:-).
Dohráno, naprosto spravedlivě 9:9. Sice jsme přišli o 2 body, ale ten zápas stál za to. Férové ovzduší, výborní protihráči, sportovní atmosféra a za „Géčko“- týmový výkon, žádní solitéři. Jsem spokojen.
Ale na závěr, a doufám, že tím celý článek neshodím, si musím trochu postesknout. Zápasu, jak jsem si všiml (za tento názor beru JÁ osobní zodpovědnost, ne družstvo), dosti nelibě přihlížel „ZÁLABSKÝ ULTRAS“ Antonín starší.
I když bude s největší pravděpodobností můj úhel pohledu zákulisně diskutován, mně nevadí družný rozhovor Tondy s vedoucím AFK Vláďou Kněžínkem, ani já nemám rád, když se někdo vyjadřuje k tomu s kým se bavím JÁ, co si s ním říkám a Vláďa je opravdu velice sympatický člověk. Mně je lidsky smutno – a to jsem zaznamenal- když hraje mužstvo Lokotky a ULTRAS srdcař zafandí protihráči a co je úsměvné, když je to zrovna hráč, jehož příjmení vzbuzuje u některých členů oddílu LOKO, rozporuplné konotace a on sám bývá k této osobě dosti názorově vyhraněn.
Láďa Veselý .
Miloslav Kyncl
