Účinkování mládeže Lokomotivy v soutěžích okresního přeboru dospělých v sezóně 2018/2019
Pomalu se blíží konec letošní sezóny a je tedy čas bilancovat. Prostě jak se říká, kostky (či spíše umělohmotné „pingpomgáče“) jsou vrženy. Žádné převratné výkonnostní a statistické změny se za těch pár posledních zápasů nedají očekávat. Co se týká našich mládežníků, pravidelně nastupujících v okresních přeborech, není situace příliš růžová. Spíše tak nějak střídavě oblačno. Zde je krátké hodnocení jednotlivých juniorů našeho oddílu.
Tomáš Stejskal – OP I. třídy, úspěšnost 68 %. Hodnocení jedna mínus.
Poněkud introvertní Tomáš je ostřílený „prvookresní“ mazák s parádními výsledky. Chová se velice slušně a mile ke starším kolegům z oddílu. Jedná se o typ rychlého, elastického a bojovného hráče, který solidně zúročil zápasové zkušenosti z minulých let. Bez debat je současnou první hvězdou oddílové mládežnické sekce. Výsledkově je jedním z tahounů Sobotkovy skvadry. Velká pochvala. Škoda jen, že stolní tenis patrně nepatří mezi největší mladíkovy priority.
František Veselý – OP VI. třídy, úspěšnost 67 %. Hodnocení 1/2.
Inteligentní a snaživý plejer, hodně trénující „makáč“. Fanda udělal veliký pokrok, osobně v něm vidím největší oddílový potenciál, o sport má obrovský zájem, žije jím. Když nepoleví, bude od října jistě velice platným hráčem třetí třídy, do které si sám postoupí (no a tak to právě má být!). Taktéž patří k tahounům Veselého (otec lídr) týmu a chová se ke všem velice slušně a přátelsky. Borcovou slabinou je až přehnaná nervozita, pramenící asi z velké odpovědnosti. Dále je třeba individuálně si pracovat (samozřejmě v rámci svých možností) na fyzické kondici.
Antonín Mlejnek mladší – OP I. třídy, úspěšnost 23%. Hodnocení 3/4.
Bez debat největší talent na Lokomotivě minimálně za posledních třicet let, ale…. Morálně-volní vlastnosti, bohužel, nejsou ideální. Chybí pokora, respekt, trpělivost a občas i základy slušného chování. Opravdu velká „pechanda“, a to hlavně pro chlapce samotného, potažmo otce-nadšence, který pro něj dělá opravdu maximum. Dle mého názoru jsou chlapcovy současné hráčské schopnosti na úrovni zhruba 40 procentní soutěžní vítězné úspěšnosti, ale bez hlavy a rozumu to prostě nefunguje. A to ani v životě.
Ondřej Vrba – OP III. třídy, 27,5 % úspěšnosti, hodnocení 2.
Jedná se o snaživého a poměrně šikovného plejera, který má do sportu velkou chuť. Ovšem jeho životní podmínky nejsou ideální, problém je v dojíždění z Milovic. Proto mu chybí především pravidelný trénink. Z hlediska nepříznivých okolností je ovšem samozřejmě nevinný. Ondra si nechá poradit, jen by to chtělo trochu vlastní taktiky a větší klid, neboť u hry zbytečně zmatkuje. Fyzicky je na tom chlapec velice dobře. Vůči starším hráčům z oddílu se chová velice slušně. Jeho situace je mi trochu líto, nicméně se s tím v reálu asi nedá nic dělat.
Michal a Martin Falberové – OP III. třídy, 24,5 % + 34 % úspěšnosti, společné hodnocení 3/4.
Pro mě osobně největší letošní zklamání. Kluci si vlastní pílí senzačně vybojovali postup a pak se na to úplně vyprdli. Čtyři měsíce skoro vůbec nehráli, podle toho také vypadaly „dardy“ z prvních soutěžních utkání, které spravedlivě zinkasovali. Je mi to líto i osobně, věnovali jsme se jim intenzivně s Randou skoro čtyři roky. Chlapci navíc dřeli i individuálně (dny a hodiny strávené v herně) a i přes poměrně nepříznivý somatotyp se to slušně naučili. Leč, jak se říká, loňská sláva, polní tráva. Kluky to asi přestalo trochu bavit, mají již patrně lepší a zajímavější záliby. To je ale život, s tím se nedá nic dělat. Nicméně jim děkuji alespoň za to, že soutěž důstojně dohrají (na rozdíl od jiných…). Takže vlastně těch čtyřiatřicet procent bez tréninku není až tak špatných.
Lukáš Hájek – nehodnocen, o sport ztratil zájem, nehraje. Velká škoda, po technické stránce již velice vyspělý hráč.
Tomáš Svoboda – z vlastní vůle ukončil kariéru. Taktéž po technické stránce již velmi dobrý hráč. No comment.
Tomáš Kokojan
